arab staré kolo, proto se píše s malým „a“. Nemá rasistický podtext

bago žvýkací tabák, používá se na šachtě. Občas se míchal s různými druhy alkoholu, protože sám o sobě byl nechutný. Po smíchání se mu říkalo „slivka“.

bantovat lákat na něco, podněcovat,svádět k nepravostem. „Nebantuj mojeho chlopa do hospody“ – nesváděj manžela na pivo. Bantují ale i malé děti, když o víkendu nedají ráno rodičům spát, anebo někdo, kdo brzy vstává a budí ostatní.

baraba otrapa, původně traťový dělník italské firmy stejného jména, která ve Slezsku stavěla železnice na sklonku 19. století

bebechy harampádí, zbytečné věci. Bebechy byly hlavně na půdě „huře“.

Benatky bývalé zábavní centrum na úpatí Hulváckého kopce. Původně tam stávala Jarkova výletní restaurace s kavárnou, vinárnou, terasami a výlety na lodičkách – odtud název Benátky

blembak havířská přilba, název vznikl z toho, že helma se na hlavě havíře furt posouvala, „blembala“.

bulač absentér. Slovo poměrně mladé, vzniklo za komunismu, kdy se jím politicky hanlivě označovali ti, kteří vynechávali směny na šachtách

cofnut couvnout, ustoupit. „Coflo mě od smradu“ – ustoupil jsem před nelibým zápachem

cyp v hornickém slangu havíř-nemotora (začátečník). Velmi frekventované slovo v hovorové mluvě, kde slouží jako přirovnání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz. Příklady: „Zyma jak cyp“ – velký mráz. „Bylo tam vody do cypa“ – V řece byla vysoká hladina.

cypovina blbost, hloupost. „Na cypoviny tě užije“ – myslíš jenom na blbosti. Podobně „On je ředitel přes cypoviny“- člověk, který má smysl pro humor a baví se životem

čiko oharek cigarety, asi ze španělštiny, kde znamená „malý“

čobol Slovák, podnět dal výborný fotbalista Baníku Ostrava Jozef Határ, Slovák, který často chodil za rozhodčími s otázkou „Čo bolo, čo bolo ?“. Hrál v Baníku v 70.letech 20.století.

dajny přející, nesobecký, ochotný se rozdělit

domaknut se dozvědět se. „Stara se domakla, že…“ – průser vysoké nebezpečnosti v manželství.

dudy suché z nosu

duperele zbytečnosti, drobnosti. „Ale, to su enem take duperele“ – jsou to jen nepodstatné maličkosti.

fajront konec směny. Slovo sice nejasného původu, ale velmi frekventované a oblíbené, bo fajrontem končí dřina, jde se do sprch a pak na Ostravar

faračky hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na loktech a kolenou koženými latami, protože musely hodně vydržet

fasovat obdržet, dostat. Používá se v různých významech - „nafasovat novu lopatu“, ale též „nafasovat na pysk“ – dostat přes hubu

fifrat nimrat se v jídle, ale také špinit se – „zfifrany“ - umatlaný apod.

halda základní krajinotvorný prvek v Ostravě, skládka hlušiny, ale také strusky z ostravských hutí. V Ostravě jich bylo na 50 v různém stadiu, většinou ale v nich docházelo k samovznícení a pak byly teplé a stoupaly z nich dýmy a kouře různých barev a zápachu. Původně německé slovo „halde“ – odval, které již dávno zdomácnělo. Haldy měly i svá jména – např. Ema, Lecijan, Černisko, Centrálka apod. Souborně se haldám říkalo Ostravské Karpaty.

hryzt kousat. „To ja už budu hlinu hryzt“ – to už budu po smrti. Též „ponožka mě hryze“.

chlampat pít přes míru

chlastpartyja skupina lidí, kteří si rádi vypijí

chrobalivy červivý, prolezlý červy

chuj mužský pohl.orgán, přeneseně blbec, idiot. „Zchujet“ – zblbnout, zhloupnout.

chujovina hloupost, blbost

chumaj hňup

chvalidupa ten, kdo se naparuje

kader kádr. Spojení „to je dělnicky kader“ obvykle za komunismu znamenalo, že jde o pitomce, bývalého dělníka, nyní zastávajícího vyšší funkci. Autoritu samozřejmě u podřízených nemohl mít.

kalňačka kalná, špinavá voda

kypat bryndat, „zkipany jak sviňa“

kisňa bedna, též fotbalová branka, tramvaj

klepač konstrukce na klepání koberců, na sídlištích oblíbené místo dětských her a schůzek. „Byl šefem na klepaču“ je ekvivalent českého „ ještě tahal dřevěného kačera, když já už jsem…“

kobzol (a) brambor

kolotoč systém směn v nepřetržitých provozech, vždy po dvou dnech, 2 dny ranní, 2 dny odpolední, 2 dny noční, 2 dny volno. Ubíjející koloběh.

kozi dech moped, název zřejmě vznikl z dýchavičné práce motoru

kožuch škraloup ve mléce

krabaty svraštělý. „Měl pysk krabaty jak posledni kobzol ze sklepa.“Měl vrásčitou tvář.

krutipysk nedobrá lihovina či jídlo, které kroutilo ústy svou nechutností

kryka hůl, čakan. Z něm. „Byl jak kryka“ – byl hodně opilý

kupak bazén, koupaliště


Vyše uvedene cytace pochazi opět z užasneho dila Mgr. Ondřeje Mohyly uveřejněneho na strankach pana Milana Hrubeho, ktere možete spolu s plnohodnotnym ostravsko - českym slovnikem najit tu: